Člověče, na co si to tady hrajete. Že by zase nějaký další průzračně čistý morální guru?
Ale závist z vás tryská (a můžete se dušovat, že ne, a ne, a ne, stejně vám to věřit nebudu - po ovoci poznáte je) gejzírem - viz třeba: „Z tohohle pohledu se doba změnila jen v tom, že můžete cestovat, pokud na to máte a můžete zbohatnout (pokud na to máte vlohy a vhodné známé)." Na to aby někdo zbohatnul nepotřebuje známé, ale stačí na to mozek/ruce a odvaha to risknout - pro ilustraci stačí dva příklady: Jablotron a Linet. A jejich „podnikatelský životopis" znám docela dost dobře. Ti, co to nezkusili/neriskli, pak jen závidí a mlátí vztekle krýglem do stolu. Zde platí jednoduchá pravda: Kdo si nevsadil, nemůže holt vyhrát!
Že se v médiích píše hlavně o těch, co zbohatli nějakou kličkou (přesto, že jsou v zásadní menšině), je bohužel jedna z vlastností médií (bulvarizace).
Bolševický předrevoluční režim mě mimořádně sr.l, poškodil mě, a měl jsem s ním dost ostrých konfliktů. Postbolševický porevoluční režim mě poškodil také (a mám s ním dost ostrých konfliktů). Ale je třeba si položit otázku proč? Pokud je ve sněmovně víc jak 50% paskřivců, co byli, ev. jsou v komunistické straně, tak se nelze divit tomu, co se děje. A nejde jen o politickou minulost/příslušnost, ale hlavně o způsob myšlení. U soudů to není o moc lepší (osobní zkušenosti). Ostatně není se co divit, když předsedou ústavního soudu je arcibolševik! A soudí tam servilní svazačka, co kdysi odsoudila chudáka hospodského na deset měsíců natvrdo za to, že si dovolil říct, že komunisti na schůzi, co ji měli v té hospodě kde pracoval, kecají hovadiny a odrazují mu hosty. Tak takový amorální výkvět tam soudí. Chucpe!
V každé společnosti je skupina úspěšných (menšina) a pak těch méně úspěšných (osobně se řadím spíše do té druhé kategorie). Nebo snad patříte k těm fantasmagorům, co by chtěli uzákonit pro každého stejný výsledek? Což nelze, a nikdy by to nefungovalo. Ostatně takové pokusy byly, takže na výsledek se jeďte podívat do KLDR.
Na cestování vcelku kašlu (mně stačí místní krajina), ale cením si toho, že když třeba napíši knížku, tak si ji můžu svobodně vydat, ev. ji libovolně distribuovat, a žádný bolševický rypák mi to nezakáže, ev. necancá mi do toho. To se týká i mnoha dalších jiných, včetně podnikání. Absolutní svobodu má málokdo, ale v porovnání z předchozí dobou dává tato doba mnohem víc svobod. Ale vždy a v každé společnosti se najde dostatečné množství ovcí, které raději budou na povel békat v kleci, hlavně když dostanou nažrat + nějakou tu telenovelu (atp.).
A jestli chcete tvrdit, že se dnes lidi mají hůř, tak napřed zalovte v paměti kolik co stálo dřív, jaké byly platy a srovnejte to s dneškem. Jenže lidi chtějí víc a víc, a když to nemají, tak brblají. A jestli vám připadají noviny před ‘89 stejné jako dnešní, tak pak pochybuji o vaší schopnosti vnímat a porovnávat. Tím ovšem netvrdím, že v dnešních novinách a jiných médiích jsou, až na výjimky, nějaká moudra. Proto se tomu balastu vyhýbám, včetně televize a rádia, kteréžto blbé skříňky ani nevlastním a pravděpodobně ani nikdy vlastnit nebudu (naštěstí v tom jsem ve shodě s mi blízkými lidmi, takže se toho nedomáhají).
Také jsem jen projevil názor.
